Abychom védskou kuchyni a rozdávání jídla zbaveného karmy plně docenili, musíme ji pochopit v souvislosti s celou védskou kulturou. Slovo védský pochází ze sanskrtského slova véda, znamenajícího "dokonalé poznání". Védy jsou původními sanskrtskými písmy Indie a přinášejí nám poznání o Absolutním. Védskou kulturu starověké Indie, která z těchto písem vychází, dodnes následuje mnoho lidí.
Podle Véd je smyslem lidského života realizovat svou pravou podstatu, pochopit, že každý je služebníkem Boha. To začíná poznáním, že se lišíme od dočasných hmotných těl, že nejsme tělo, ale duše - věčné duchovní částečky v těle. Jelikož se mylně považujeme za hmotné bytosti, trpíme, třebaže naše podstata je věčná, plná poznání a blaženosti. Proces obnovování našeho původního radostného vědomí a probouzení naší spící lásky k Bohu se nazývá bhakti-jóga, neboli uvědomování si Krišny.
Jméno Krišna má zvláštní význam. Existuje jediný Bůh, ale lidé Ho nazývají různými jmény, a každé jméno popisuje určitý aspekt Jeho osobnosti. Ve Védách ale nacházíme jméno, které vyjadřuje všechny nekonečné vlastnosti Boha. Ono všeobsahující jméno je Krišna, což znamená "nekonečně přitažlivý".
Védy jsou pokladnicí poznání o Krišnovi a o našem věčném vztahu k Němu. Od jiných světových písem se liší tím, že osobní rysy Boha popisují velice podrobně, aby tak probudily naši lásku k Němu. Je to dar Indie světu: kultura, která spojuje všechny druhy lidského snažení k duchovní dokonalosti, o níž se často soudí, že je dosažitelná pouze osamělým meditátorům. Ve védské kultuře prostupuje vědomí Krišny všemi aspekty života, nejenom uměním, hudbou, architekturou a literaturou, ale jeho důležitou součástí je také vaření a přijímání stravy.
Jedení patří k základním nezbytnostem našeho života. Abychom žili, potřebujeme jíst. Jídlo má prodlužovat život, očišťovat mysl a posilovat tělo. To je celý jeho účel.
Jídlo ve třech kvalitách
Podle Bhagavad-gíty lze potravu rozdělit do třech základních skupin:
potrava v kvalitě dobra: prodlužuje život, očišťuje a přináší sílu, zdraví a spokojenost. Taková jídla jsou šťavnatá, tučná, zdravá a milá srdci. Do této kategorie patří mléčné produkty, cukr, rýže, obilí, luštěniny, ovoce a zelenina. Tučná jídla. o kterých je zde zmínka nemají nic společného s tukem zvířat získaným jejich zabíjením. Živočišný tuk je dostupný v podobě mléka, které je nejúžasnější ze všech potravin. Když někdo jí jídlo v kvalitě dobra, zvětší se krása jeho těla.
potrava v kvalitě vášně: jídla, která jsou příliš hořká, kyselá, slaná, pálivá, ostrá, suchá a horká. Taková jídla jsou příčinou těžkostí, utrpení a nemocí.
potrava v kvalitě nevědomosti: jídla, která nejsou čerstvá (připravená více než tři hodiny před požitím), jídla bez chuti, shnilá, páchnoucí a jídla složená ze zbytků a nedotknutelných věcí. Do této kategorie patří např. maso, ryby, drůbež, alkohol apod. Taková potrava přináší pouze bolest, nemoci a špatnou karmu.
Kvalitu našeho žití určuje to, co jíme. V dnešním světě je mnoho zbytečného utrpení, protože většina lidí si vybírá pokrmy jen podle ceny a tužby svých smyslů.
Jídlo a zákon karmy
Sanskrtské slovo karma znamená "čin", nebo přesněji jakékoliv hmotné jednání, které přináší následek, poutající nás k hmotnému světu. Ačkoliv je představa karmy všeobecně spojována s východní filozofií, také mnoho lidí na Západě začíná chápat, že karma je přírodním zákonem, podobně jako zákon gravitace, a nelze se mu vyhnout. Za každou akci existuje reakce. Jestliže způsobujeme bolest a utrpení jiným živým tvorům, musíme podle zákona karmy následně snášet bolest a utrpení jak individuálně, tak kolektivně. Sklidíme co zasejeme, ať v tomto životě nebo v příštím, jelikož příroda má svoji vlastní spravedlnost.
Jedení masa přináší špatnou karmu
Védská kultura učí, že každý život je posvátný, a že zbytečné zabíjení nevinných tvorů je hrubým porušováním Božích zákonů. Přírodní zákony nutí všechny druhy života při výběru stravy následovat svůj instinkt, ale člověk, který je obdařen vyšší inteligencí, může při výběru své potravy uvažovat o vyšších duchovních principech.
Ti, kdo se podílejí na násilí vůči živým tvorům, si podle védské literatury budou muset dříve či později vytrpět násilné reakce. Tento proces je řízen zákony karmy, podle nichž reakce postihnou nejen osobu, která zvíře zabije, ale také ty, kdo jeho maso prodávají, přepravují, vaří, podávají a jedí.
"Maso nikdy nelze získat bez ublížení živým stvořením," stojí v Manu-sanhitě, staré indické sbírce zákonů, "proto nechť se člověk vyhýbá požívání masa." V jiné části Manu-sanhitá upozorňuje: "Jestliže někdo dobře uváží ohavný původ masa
Ti, kdo chápou zákon karmy, vědí, že mír nepřinesou smlouvy a mírové pochody, ale vzdělávací kampaň o důsledcích vraždění nevinných zvířat (a nenarozených dětí). Pouze to může postupně zabránit narůstání špatné karmy. K vyřešení světových problémů je potřeba lidí s čistým vědomím, kteří vidí, že pravý problém je duchovní. Hříšní lidé budou vždy existovat, avšak neměli by zastávat pozice vůdců.
Je řešením stát se vegetariánem?
Védy definují pravého vegetariána jako toho, kdo nejí žádné maso, ryby ani vejce. Ti, kteří se zříkají masa, ale jedí vejce nebo ryby, namohou být považováni za pravé vegetariány. Jedí těla živých bytostí, i když mohou být schována například ve vejcích pod skořápkou. Ten, kdo se stane vegetariánem jenom proto, aby se vyhnul zabíjení zvířat, nemusí možná vidět žádný důvod k odmítání neoplodněných vajec. Pokud se ale na celý problém podíváme z pohledu védské filozofie a uvědomíme si, že pro lidskou spotřebu se nehodí těla žádných živých bytostí, uvidíme, že vejce, ať oplodněná nebo neoplodněná, nejsou ničím jiným, než seskupením látek určených k tvorbě kuřecích těl.
Jednou z nejběžnějších námitek proti vegetariánství je to, že i vegetariáni musí zabíjet rostliny, což je také násilí. Jako odpověď lze poznamenat, že vegetariánská jídla jako zralé ovoce a mnohé zeleniny, oříšky, obiloviny a mléko nevyžadují žádné zabíjení. Avšak i v případě, kdy se rostlině odejme život, je způsobená bolest mnohokrát menší než při zabití zvířete, a již vůbec ji nelze srovnat s utrpením zvířat, která jsou po celý svůj život chována na porážku. Rostliny mají mnohem méně vyvinuté vědomí a stojí ve vývojovém žebříčku mnohem níže.
Je pravda, že vegetariáni musejí zabíjet nějaké rostliny, což je také násilí, ale něco jíst musíme a Védy říkají jivo jivasya jivanam: jedna živá bytost je potravou pro jinou v zápase o existenci. Takže problém není v tom, jak zabránit veškerému zabíjení, což je nemožné, ale jak při zajišťování potřebné výživy těla způsobovat jiným tvorům co nejmenší utrpení.
Někteří z vegetariánů, takzvaní vegáni, odmítají nejenom maso, ryby a vejce, ale také mléko a mléčné výrobky, protože z morálního hlediska nesouhlasí se zneužíváním krav v mléčném průmyslu. Krišnovi oddaní také zavrhují týrání zvířat. Mléko ale pijí, neboť je podle Véd potřebné pro lidskou civilizaci. Svůj soucit prokazují rozšiřováním védské zásady o ochraně krav (górakšja) a pokud je to možné, pijí jen mléko z farmy Krišnův dvůr, kde jsou krávy milovány a chráněny.
Samotná proměna ve vegatriána tedy ještě není tím nejvyšším. Holubi a opice jsou konec konců také vegetariáni :o)
Duchovní rozměr vegetariánství
Zabíjení jakéhololiv života, dokonce i rostlin, je zajisté hříšné, ale Krišna, Nejvyšší Vládce, nás oprostí od hříchu, když Mu jídlo s láskou obětujeme. To, co odlišuje védskou kuchyni od jiných, je kuchařovo duchovní vědomí. Ve většině náboženských systémů lidé Boha prosí, aby jim poskytl jejich denní chléb, zde však oddaný tento denní chléb Bohu nabízí a vyjadřuje tak svou lásku k Němu. A Bůh oplácí. V Bhagavad-gítě Krišna říká, že přijímá obětování, byť je to pouhý lístek, ovoce nebo sklenice vody, je-li nabízeno s oddaností, a ze své nepochopitelné milosti oběť zduchovní tím, že ji osobně ochutná. To, co bylo obyčejným jídlem, se takto stává milostí Pána Krišny, prasádam. A to, co bylo obyčejným jedením, se stává bohoslužbou, láskyplnou výměnou vztahu s Pánem. Obětované jídlo, tradičně nazývané prasádam, "Boží milost", nepřináší jen zdravý život vegetariána, ale také realizaci Boha.
Jídlo nemá jen prodloužit život a zvětšit tělesnou sílu, nýbrž také očistit mysl a vědomí. Oddaní Krišny proto své jídlo nejprve obětují Pánu. Takové jídlo pomáhá duchovnímu pokroku. V Indii a na celém světě žijí milióny lidí, kteří by na jídlo ani nepomysleli, pokud by nebylo nejdříve obětováno Krišnovi. Hnutí Hare Krišna je často označováno za "kuchyňské náboženství", hnutí, které spojuje filozofii s jídlem. A třebaže někteří lidé nemohou přijmout filozofii, jídlo většinou neodmítnou. Každý rok ochutnává Krišnovo prasádam, jídlo obětované Nejvyšší Osobnosti Božství, Šrí Krišnovi, více než dvacet miliónů lidí.
Duchovní hnutí není úplné bez štědrého rozdávání posvěceného jídla. Oddaní Krišny se proto snaží štědře rozdávat prasádam při každé příležitosti. Na celém světě jsou pro veřejnost denně otevřeny dveře návštěvníkům ve více než dvou stech chrámech a na třiceti pěti farmách hnutí Hare Krišna a o nedělích zve každé středisko návštěvníky na bohaté hostiny. Každé středisko pořádá ročně několik veřejných festivalů a návštěvníci mohou vždy ochutnat prasádam, které se štědře rozdává ve velkém.
Hnutí Hare Krišna také otevřelo v mnoha velkých městech ve světě vegetariánské restaurace. Oddaní pořádají také kursy vegetariánského vaření. Mnoho lidí poznalo oddané díky veřejnému zpívání Hare Krišna. Toto veřejné zpívání, obnovené v Indii před 500 lety, vždy provází rozdávání prasádam.
Program Hare Krišna Jídlo pro život (Hare Krishna Food For Life) se řídí mottem "nasytit hladovějící svět" a oddaní rozdávají chudým lidem v rozvojových průmyslových zemích Západu denně více než dvacet tisíc porcí prasádam. Hnutí Hare Krišna je jedním z hlavních světových podporovatelů vegetariánské stravy, která je řešením potravinového problému ve světě. V rámci programu "Jídlo pro život" poskytují oddaní stravu lidem bez domova, nezaměstnaným a hladovějícím po celém světě.
Těšíme se na dobu, kdy se na celém světě bude rozdávat neomezeně prasádam a kdy lidé budou své jídlo nabízet Bohu. Taková revoluce v tomto nejobecnějším lidském rituálu - jídle - jistě vyléčí materialistickou nemoc lidstva.
